VŮNĚ MOŘE

Po týdnu se nám opět ukázalo slunce a vysouší, vodou zkoušenou, přírodu. Mně se začalo okamžitě stýskat po vůni moře, teplém písku mezi prsty a sladkém nic nedělání. 

V místní samoobsluze jsem nakoupila mraženou tresku a čerstvá rajčata a pečlivě si přečetla označení země původu. Nebyly z Maroka, ale z Itálie. To mě inspirovalo k uspíšení sklizně mé, historicky první, rukoly a s pomocí nejstarší dcery jsem vyrobila domácí rukolové pesto. 

Manžela jsem přemluvila k roztopení grilu. Chopil se práce jak je zvyklý, tedy po svém a roztopil gril. Ovšem nikoli na sluncem prozářené zahradě, ale v kuchyni, elektrický. I plánované večeře se ujal chlapsky a namísto přípravy ryby si tajně rozmrazil čerstvé italské klobásy salsiccia, které nevyžadují žádnou fantazii a jsou skvělé vlastně s čímkoli. No, nakonec je to také italská specialita.

Namazala jsem si  tvrdošíjně bagetu pestem, položila na ni klobásu (manželovi pro radost) a zasněně si povzdechla. Kouzlo plánované atmosféry bylo pryč a tak si sedám k počítači a vytvářím si pocit moře online.

Termoska Stelton, podnos Caffé Club, prostírka Corail, 

sklenice Viňa a kávové šapo Flow

Vzpomínám na loňskou cestu do Dánska a začínám vidět svět modrobíle. Tehdy jsme se, pod záminkou Legolandu,  rozhodli dětem ukázat, jak vypadaly naše dětské zahraniční cesty k moři - tedy na sever tehdejšího NDR. 

Pro ty šťastnější občas zbylo některé z křesel, dodnes vyráběných na ostrově Sylt.
I v létě se hodilo, mít s sebou u Baltu deku.

Byli jsme, stejně jako v době, kdy jsme byli děti, okouzleni městem Rostock. Tentokrát ne točenou zmrzlinou a barevnými plastovými lžičkami, ale jeho kolonádou, plnou skvělých restaurací, klidnou atmosférou a milými lidmi.

Lahvovaná vůně moře od Lampe Berger

Ve Warnemünde jsme okusili teplotu opravdového Baltu. Teplota vzduchu byla asi 30°C, moře mělo přibližně 15°C. Odolní domorodci se koupali s takovým nadšením, že jsme se styděli za nedostatečnou odolnost. Já jsem si sundala svetr, vyhrnula nohavice a statečně se procházela ledovou vodou. Naše děti, které jinak vodu milují, si teplotu vody vyzkoušely jen jednou a nadále si od moře udržovaly bezpečný odstup. 

Na baltskou specialitu, matjesy, jsme se těšili už od Dánska. Tam jsme ochutnali skvělé sushi, těstoviny i hamburgery, ale matjesů jsme se dočkali až v Rostocku. A byly skvělé. Dětem, otráveným už jen vyslovením slova "matjes" jsem, se svou velmi omezenou znalostí němčiny, objednala něco o čem jsem se domnívala, že je to toast se šunkou a sýrem. Jídlo, které nám servírka přinesla, ovšem vypadalo jako mozek nějakého záhadného a hodně dlouho mrtvého zvířete. Bohužel stejně i chutnalo. Manžel ztratil iluze o úrovni mé jazykové vybavenosti a dětem jsme museli koupit několik zmrzlin, jako náplast na nezapomenutelný gurmánský zážitek. I tak mi to ale připomínají dodnes.

Džbán Juice Concept, ubrousek Bicolore, miska Colour Concept,

váza Nek, talíř Flow, termoska Stelton, pánev na ryby, podnos Newwave

Moje romantické vzpomínky na poslední pobyt se právě, při vzpomínce na "mozek", rozplývají. Takže si vyhrnu rukávy a jdu uklidit kuchyni po manželově kulinárním výkonu.

Na viděnou!